PŘÍBĚH ŠVADLENKY
Představujeme vám paní Marcelu. Naši další švadlenku
V prosluněném bytě na Rychnovsku nás vítá usměvavá paní Marcela. V 68 letech se nečekaně ocitla znovu v roli matky, když si musela osvojit dva dospívající vnuky. Přestože čelí náročné situaci, překypuje obdivuhodným optimismem, pohostinností a elánem. Rozhodně se nevzdává.
Rukodělné práce ji provází odmalička
K řemeslu vedli paní Marcelu rodiče. Její maminka byla kuchařka a tatínek vychovatel na internátě, který ve volném čase rekonstruoval chatu. Právě po něm zdědila svou akční povahu. Vedl své čtyři dcery jako kluky, takže mu pomáhaly s různými opravami. Po škole pak tvořily na pletacím stroji svetry, kterými si rodina přivydělávala. Tatínek jim pomáhal.
Od výroby látek k čalounění autosedaček
Po základní škole se vyučila tkadlenou a výroba látek ji nadchla. Stejně jako práce s dětmi, které se několik let věnovala v oddílu pionýrů a dívčím klubu. Po střední škole začala pracovat v čalounictví. Časem se odstěhovala za manželem do Rychnova nad Kněžnou a nastoupila do čalounické dílny v automobilce. Ve Škodovce zůstala až do důchodu. Dalších 50 let.
“Jsem za tu zkušenost ráda. Člověk pak v životě všechno zvládl, i když zůstal sám. Vím, že si v životě s lecčím poradím.“
15 let po rozvodu našla novou lásku. Ta měla smutnou dohru
Manželství se ale po pár letech rozpadlo, paní Marcela si musela pořídit byt a živit své dvě dcery. Vedle práce v automobilce si přivydělávala čalounickými zakázkami, pečením cukroví a šitím konfekce pro známé. Dcery s ní žily, než se vdaly.
Po 15 letech si našla nového partnera, který ji v lásce k čalounictví podporoval. Žili spolu v jeho rodinném domě, kde bylo na opravy autosedaček, pohovek i křesel dost místa. Když vážně onemocněl, paní Marcela se o něj osm let obětavě starala. Po jeho smrti jí jeho synové vyměřili vysoký nájem, ačkoliv do domu 30 let investovala své peníze. Naštěstí si po celou dobu držela starý byt. Nechala ho opravit a nastěhovala se zpět.
Namísto poklidného důchodu přišla výchova dvou vnuků
Na jaře 2022 byla paní Marcela na výletě v Tatrách, když jí zavolala sociální pracovnice, že její 18letý vnuk s mentálním postižením a cukrovkou zůstal bezprizorní. Ze dne na den se ocitl bez domova. Do jejího návratu pobýval u své tety a hned po návratu se ho ujala.
Životní úspory padly na rekonstrukci bytu a soudy
Ještě než vnuk přišel o domov, jeho matka si na něj vzala pár půjček. Ty teď musí paní Marcela s pomocí kurátorů řešit soudně. Jelikož dcera odešla z regionu pryč a nechala tu mladšího syna, osvojila si paní Marcela i jeho. Otec kluků se o ně už léta nezajímá a ani na ně neplatí. Nová situace jí tak stála veškeré úspory.
“Protože jsem si děti osvojila a jejich otec už roky neplatí výživné, musím pracovat, abych nás všechny uživila. O žádnou podporu v naší situaci žádat nemohu.”
Rodinný rozpočet drží čalounění, šití a další brigády
Hlavní náplní paní Marcely je péče o kluky. Ta je ale finančně náročná, proto v bytě nadále čalouní menší věci. Z půlky dětského pokoje je dílna, kde jí s prací rád pomáhá mladší vnuk. Když je potřeba, zapojí se i starší dcera s rodinou. Odpoledne chodí ještě uklízet a v prosinci peče 50 kg cukroví na zakázku.
Švadlenky jí doporučil sociální pracovník z Aufori
Se řešením soudů a opatrovnictví paní Marcele pomáhal náš kolega z terénního programu. Dostala se do něj skrze rychnovský sociální odbor. Před Vánoci jsme ve Švadlenkách sháněli výpomoc, tak jsme paní Marcelu oslovili.
Na začátku byla trochu nervózní, jestli šití i po letech praxe zvládne. Když si ale produkty prohlédla, dodalo jí to odvahy. Začala šitím utěrek a obalů na knihy. Nyní už s přehledem tvoří i složitější chňapky a ubrusy. Stejně jako paní Jana přišla i ona brzy s vychytávkou. Ke kosmetickým taštičkám přidáváme stužku, aby se snáz otevíraly.
Práce pro Švadlenky je pro ni prý odpočinek. Oproti sedačkám je to jemná práce. Když se ptáme, při čem dalším odpočívá, dlouho se zamýšlí a nakonec se smíchem odpoví “při šití”.
Vydělané peníze investuje do péče o vnuky
Když jsme se paní Marcely ptali, co by si ráda dopřála pro sebe, odpověděla, že nic. Ale po chvíli zmínila úpravu pokojíčku pro mladšího vnuka. Je to jediná nezrekonstruovaná místnost v bytě, která měla původně sloužit jako dílna. Na opravy teď šetří.
“Většina peněz padne na placení táborů, lyžáků, jídla na internátě, oblečení a zdravotní péči. Jedná se o tisíce měsíčně."
Podpořte paní Marcelu a její vnuky
Seznamte se s paní Ivetou. Naší první švadlenkou
Paní Iveta žije v malé vesnici nedaleko Hradce Králové. Vyučila se jako kuchařka a přes 17 let pracovala ve školních jídelnách. Nejdříve jako pomocná kuchařka a poslední roky jako vedoucí. Její život nevratně změnila jedna cesta do práce.
Do týmu jsme přivítali švadlenku Janu
V malé kuchyni, která je zároveň šicí dílnou, nás hostí skromná a nesmělá paní Jana. Její upravené pracovité ruce hned nalévají kávu a posouvají k nám tác s koláčem. Ani tuhle milou ženu život nešetřil. Přesto se nevzdává a ve svých 65 letech chce být samostatná a společensky platná.
SOCIÁLNÍ PODNIKÁNÍ PROVOZUJE
Aufori, o.p.s.
Habrmanova 136/3
Hradec Králové 500 02
V Aufori podporujeme sociální začlenění a fungování lidí, kteří žijí v nepříznivých podmínkách. Naší cílovou skupinou jsou rodiny, které žijí v chudobě, nebo jí jsou ohroženy.
Název Aufori vznikl z latinského výroku, který v překladu znamená "odvážnému štěstí přeje."
Všechna práva vyhrazena © 2024 Aufori, o.p.s | Koncept, design & web Marek Chaloupka | Copywriting Kateřina Klapalová